Páč byl hlášenej neuvěřitelně krásnej den, strašně moc jsme chtěly něco podniknout, někam vyrazit a dosyta si ho užít. Začaly jsme to plánovat trošku pozdě a tak akce typu "Budapešť" či "Itálie" jsme prozatím odložily a soustředily se na něco bližšího. :) Nakonec jsme se rozhodly pro to nejbližší co mohlo bejt - 25 km vzdálenou Škofju Loku. Sice byly nějaké obavy o to, co tam budem celej den dělat, protože je opravdu maličká, ale tyto obavy byly naprosto zbytečný. Ani chvilku jsme se nenudili!

Ač jsme náš plánovaný výlet ohlásily na poslední chvíli, přesto se nás sešlo na nádraží 10, což je ideální počet, a vyrazili jsme. Hned po příchodu do Škofji Loky bylo jasné, že to bude výjimečný výlet. Seznámili jsme se totiž se Sašou - učitelem hudební výchovy v penzi - který nás na šestou hodinu pozval k sobě na návštěvu. Těžko říct, jestli si myslel, že nepřijdem. :) Po tomto veselém úvodu jsme se tedy vydali na naši první plánovanou zastávku - nejstarší Škofjský most s jedinou sochou - Janem Nepomuckým. Pak první kostel, historické centrum a výšlap na hrad. Na hradě jsme opět naznali, že jet na vejlet s Lukášem, je nejen zábavný, ale i výhodný. Díky jeho ukecávacím schopnostem jsme se totiž dostali dovnitř se slevou...takříkajíc cena za 8 lidí místo 10. Prohlídka bych řekla, byla zajímavá. Žádnej průvodce, žádný kamery a alarmy, každej si šel svým tempem, prohlídnul si, co ho zajímalo...no a za nějakou dobu jsme se šťastně shledali venku a dali si první vinnou pauzu, což bylo samozřejmě velmi veselé. :) No ale protože jsme měli hlad, celkem rychle jsme to nahoře zabalili a šli najít nějaký restaurační zařízení. Pizzerie "nevzpomínám-si-jak-se-jmenuje" byla dobrá volba. Ochotná obsluha (i když trochu nešikovná), dobrá pizza...Po kafíčku tamtéž jsme se vydali na kostel na kopci. Vado. Taková krása, takovej výhled, toho sluníčka a teplíčka...nepopsatelný. Kostel byl sice zavřenej, ale Lukáš opět zafungoval...něco panu správci chvíli povídal, ten pak za ním za chvíli přišel, řekl: [i z češke]? A už jsme byli vevnitř....btw. vůbec se mi nějak zdá, že jakmile řeknem, že jsme z češke, tak to funguje jak magický heslo na zvýšení přátelskosti u Slovinců. Tady jsme vyfotili samozřejmě spoustu fotek (Picasa ;) ), Lukáš si parádním a nepřekonatelným způsobem rozšlápnul brejle a poslouchali zvíře, který vydávalo divný zvuky. Pod kostelem jsme si dali druhou vinnou pauzu (u kostela nám to přišlo moc barbarský :) ) a vydali se k poslednímu cíli naší výpravy - kapucínskému klášteru. O tom vám nemůžu nic říct, páč jsme nešťastnou náhodou zůstala venku. A nakonec? Jistě. Návštěva Saši. Koupili jsme mu vínko a řekli si, že přinejhorším ho vypijem sami. Tak to nebylo fakt potřeba. Saša nás přijal, přinesl nám domácí mošt, zapěl si s námi slovinské i české písničky, u kterých nás doprovázel na akordeon a rozloučil se s námi domácími piškotky.

Co vám budu povídat. Úžasný to bylo. :) Myslím, že nikdo, kdo se rozhodl s námi jet, nemůže litovat. :)

Abyste si nemysleli, že se tu furt jen flákáme a máme se jak prasata v žitě, tak vám přiblížím, jak to tu máme se školou.

Zapsaly jsme si 4 předměty, protože pro nás nemá význam se nějak víc snažit, když nám stejně doma nikdo nic neuzná. A k získání 10 kreditů, co potřebujeme, aby nám byl Erasmus uznanej ,to bohatě stačí.

Jako první jsme vyřešily s naší koordinátorkou Mojcou "Practise Teaching". Na praxi budeme chodit tři tejdny v dubnu, projdeme si všechny třídy 1. stupně, budeme tam společně (asi ve dvojicích) se slovinkama, budeme se koukat a kredity dostaneme za to, že pro děti připravíme nějakou prezentaci o ČR. Na tohle se fakt hodně těšíme.

Ve středu máme "Excursions, Expeditions and Going to the Mountains" :). Asi je jasný, proč jsme si to zapsaly. :) Chodit na vejlety do hor a za to dostat 8 kreditů? Jasně! :) Jenomže realita nás trošku překvapila. Nejenže to je teorie, ale vyučující neumí vůbec anglicky. Takže tam sedíme, nudíme se a nevíme o co jde (což je samozřejmě normální :) ). Naštěstí je pan učitel ale vstřícnej a z toho, co jsme pochopily po hodině, při česko-slovinsko-anglické debatě nad tím, co my tam jako budem dělat, to snad nějak půjde. Chudáci slovinci nám budou muset přeložit skripta do angličtiny, abysme byly aspoň trochu v obraze, a pak, v česko-slovinský dvojici, vypracujeme nějakou seminárku. A na výlety teda taky pudem. :) Asi dva nebo tři. :) Tohle bude hodně vtipný.

No další vtipnej předmět bude "Vocal - Instrumental Education". Tady jsou asi taky, jako u nás, na tu hudebku dost vysazený a tak tenhle předmět je rozdělenej do 2 částí, který si můžete vybrat. My jsme si vybraly zpívání a klavír. O klavíru ještě nic nevíme, páč pančelka je nemocná. Ale včera jsme byly na zpívání. úúúúú. :D Jsme skupina pouze češek, což je hodně dobrý, protože se může mluvit celou dobu v AJ a může s náma dělat, to co chceme my. Ale to zpívání. :) Celej minulej semestr jsme se tomu vyhnuly, ale tady tomu neutečem. Včera si nás každou velmi důkladně proklepla a někdy až podusila. :) Ale je hodná a člověk z toho nemá žádný traumata, takže myslím, že to pude. :)

Poslední předmět je "Foreign Language". Tam jsme byly taky včera. Přišly jsme do třídy, kde bylo tak...50...lidí ze sociální pedagogiky. Tento semestr tady jde o to, že každej si připraví prezentaci na nějakej sociální problém. Tý jo, ale ty 4, co jsme včera viděly. WOW. Vylízt před ně s našima prezentacema (taky si máme nějakou připravit...na cokoli, co by je mohlo zajímat), bude chtít hodně odvahy. Asi pudem až někdy ke konci, až budou ti horší, co se teď ještě do toho moc nehrnou. :)

....to be continued....

aneb "Get to know each other weekend" aneb "víkend na kterej nikdy nezapomenete" jak pravila ŠOU...no, tak to maj rozhodně pravdu...

Těžko, těžko říct jak začít...co světu sdělit a co radši vycenzurovat... :)

Kranjska Gora je asi hodinu a půl cesty od Lublaně. Bydleli jsme ve dvou hostelech, páč nás bylo okolo 150. Kača nejela, takže my 4 jsme bydlely spolu + s Taniou (naše finská spolužačka) + s ruskou Olgou + s polkou Dariou. Díky tomuto obsazení se hned vyskytnul první problém a to, že pokoj byl namísto očekávaného 7 lůžkového, pouze 5 lůžkový. My jsme se rozhodly to nijak neřešit (nebo aspoň ne nějak moc) a prostě jsme si řekly, že budem spát dvě na jedný posteli. ŠOU to teda chtěla řešit...vlastně musela, protože ve stejný situaci bylo asi 20 dalších lidí, ale jak to dopadlo fakt netuším, my spaly dvě na jedný posteli. :)
Večerní párty byla karnevalová a bylo to drsný. A víc asi neřeknu, protože jsem vytuhla až nečekaně brzo. :) Nicméně podle vyprávění ostatních...masakr. Doslova. Většina lidí se dokáže normálně bavit...a dokáže to i když je opilá...a dokáže se bavit kultivovaně. Bohužel jsou ale i tací (menšina), který jsou strašný prasata, hovada atakdále (dále už budu používat pouze tyto znaky ***** pod kterýma si představte ty nejhorší nadávky, který znáte). A přesně tyhle ***** nám všem celej víkend pěkně *****. Co se stalo? 10 rozbitejch dveří, 2 rozbitý záchody a kdoví co ještě. Naše dveře to odnesly asi nejhůř, protože jsme byly zamknutý a oni se prostě rozhodli, že je vykopnou. To jsem se teda vzbudila. Ale jinak jsme asi s Luckou a Taniou byly v nějakým kómatu, protože to, že tam ty ***** přišli, vysadily druhý patro postele (i s Olgou) a to spadlo na Ivču a Báru, jsme zaspaly....muselo to bejt strašný. (takhle to vypadá jako horor, co? už nás asi nikdy nikam rodiče nepustíte, co? :) ).
Ale tak ráno jsme se normálně probudily, zasmály se nad fotkama, šly se vysprchovat (bordel všude naprosto nepředstavitelnej, uklízečky nasupený....až jsme si říkaly, že tam ty Erasmáky pořád chtěj....tahle akce se koná 2x do roka už sedm let), na snídani a pak na velmi příjemnou procházku, pod horama a na sněhu, s našimi novými kamarády z Polska. :) Ovšem, když jsme se vraceli, dozvěděli jsme se skvělou novinku. V sedm odjíždíme. !!!!*****!!!! . Prostě majitel už to asi nedával a tak nás vyhodil (jako navždy...no more Kranjska Gora weekend). Nejvtipnější část? ŠOU musela zaplatit 3000€ za škody...a asi je všem jasný, kdože to opravdu zaplatil...my! Ani nechtějte vědět, kolik jsme za ten celej víkend zaplatili...už tak to bylo hodně...ale za jeden den??? áááááááááá!!! Ale je jasný, že se proti tomu zvedla velká vlna odporu a všichni chcem svoje peníze zpátky. Což by šlo samozřejmě jen v případě, že by se našli ti ****, který to udělali. A ono se tak nějak všeobecně vědělo/ví, kdo to byl, jen nějak všeobecně nebyl přímej důkaz. A na výzvu k přiznání se, samozřejmě, nikdo nereagoval. Přesto, ale proti pár lidem něco bylo a tak se to řešilo...v soukromí...a my teď VŮBEC nevíme, na čem jsme, jak se se ŠOU dohodli, jestli to zaplatěj, jestli to zaplatíme my, jestli...Prostě to jsou ****.
A perličku tomu všemu nasadil odjezd...nejen že jsme stáli v svinský zimě hodinu a půl a "řešili" tuto situaci. Také jsme byli součástí autobusu číslo 1, kterej přijel o 3/4 hodiny pozdějc, než ty další dva. Skvělé!
Přesto přezevšechno chci ale zdůraznit, že ta párty byla skvělá a procházka byla skvělá a nebejt pár (asi 7) ***** francouzů, tak to byl naprosto dobrej seznamovací víkend!!! A myslím, že se mnou budou všichni zbejvající normální Erasmáci zejtra v Parlament Pubu souhlasit. Protože vzpomínat budeme opravdu dlouho. :)

Fotky již brzy na Picase.

Dále vám přímo z místa přinášíme exkluzivní zpravodajství od Erasmus TV. Je nám líto, že první reportáže nejsou zrovna v oslňující kvalitě, ale na nějakou úpravu prostě není čas...Tak snad vezmete zavděk i našimi hlasy. :D (a nenechte se zmást tím, že je ve videu nazývám kretény...samozřejmě to jsou ****! )

O karnevalu psát nebudu...fotky mluví samy za sebe, podívejte se na Picasu. ;)

Dneska jsme byly poprvý ve škole. Sešlo se nás tam asi 15 Erasmáků ze třech oborů. Naše česká skupina plus Finka plus ještě někdo za 1.stupeň. Pak portugalská skupina pro mateřský školky (nejsem si jistá) a pak asi tři lidi někam jinam. V podstatě jsme se nedozvěděly nic supernovýho, byly to všechno takový ty obecný kecy, co už víme (ale od ŠOU jsme dostaly utěrku :D ). Nejdůležitější část přišla vlastně až po "oficiálním" programu. Sedly jsme si totiž s naší koordinátorkou Mojcou a začaly probírat předměty a rozvrh. Co nás velmi potěšilo je, že všechno co jsme si vybraly, se teď vyučuje a že by snad neměly bejt žádný problémy s naší přítomností na těchto předmětech. Jak bude výuka probíhat a jak budem předměty ukončovat a kdy budem do školy chodit se dozvíme zejtra na další schůzce. Těšíme se, vypadá to vše velmi dobře zatím. :)

Dneska nás probudilo sluníčko a tak bylo jasný, že se nedá nic dělat, že musíme na procházku a to nejlíp na hrad. Vytáhly jsme jarní bundičky a vyrazily. Naše očekávání se naplnila a možná byla mnohonásobně překonána. Byla to nádhera. Krásnej výhled na celý město, hory jako na dlani. Na náměstí jsme dokonce potkaly i předzvěst blížícího se masopustu, skupinku v tradičních maskách kurontů. To byl hlavně pro mě velkej zážitek, protože jeden z nich ke mně přišel, chytnul mě, něco mi slovinsky povídal a nehodlal mě jen tak pustit. Ale potom, co jsem mu utekla mi to taky přišlo vtipný...a jsou z toho dobrý fotky...vůbec máme z dneška dobrý fotky. Mrkněte na Picasu. ;)

V pondělí večer (9.2.) jsme se vydali do místního clubu Gajo na jazzík. Přišli sme (spolu s dalšími Erasmáky) asi půl hodiny před začátkem a už bylo plno, takže jsme se nasáčkovali různě po zemi. Výhled byl ale skvělej páč sme seděli hned u podia. Hráli dvě skupiny, které se nakonec promíchali a hráli společně. Úplně neuvěřitelný bylo to, že dva z nich vypadali jako naši učitelé - Horáček a Slabý. Jinak byli všici fakt mladý. Teda kromě toho, co je podobnej Horáčkovi a pana klavíristy. Ten uměl fakt dobře hrát ale ten výraz, co u toho měl....celou dobu stejnej, bez zájmu a zamračenej. Ostatní hudebníci (a ještě tam nakonec hrála jedna holka) si to ale užívali, a my taky. Končili přesně ve dvanáct. Pak někteří z nás šli už dom a zbytek ještě nachvílu zůstal.

Zůčastnily jsme se tří takovejch větších akcí a samy jsme podnikly dvě. V pátek ráno jsme si vyzvedly kartičku studenta Univerze v Ljubljani (která je mimochodem fakt krásná, ISIC hadr), našly Spar, nakoupily a byly děsně unavený.Večer jsme tady na koleji byly na fotbálkovým turnaji, kde jsme postoupily do semifinále, který se bude hrát nikdo neví kdy.
V sobotu jsme podnikly cestu do BTC (super velký nákupní městečko) abysme si pořídily takový ty nezbytný drobnosti k zvelebení pokoje jako košíčky, kytičky, skleničky atd. No a večer jsme šly s ostatními Erasmus studenty na basketbalové utkání Bosna Sarajevo versus Olympija Unijon. A to bylo hodně zábavný. Ti co tomu rozuměj říkali, že to byla strašná úroveň, ale nás amatéry to bavilo. :) Hlavně roztleskávačky a bosenskej kotel nechutnejch fanoušků, který měli potřebu se svlíkat do půl těla. Bosna sice měla mohutnější podporu (tak ono chudákaům domacím tam přišli dědové s vnoučaty, zamilovaný párečky, školou povinné partičky dětí a my Erasmáci a od toho se nějaká podpora dá těžko čekat), ale nakonec stejně vyhrála Ljubljana. Poté jsme poprvý navštívily Parlament Pub, ochutnaly Laško pivo, zakonverzovaly si v aj i čj a spokojený šly spát. :)
V neděli byl naplánovanej společnej oběd v pizzerii Foculus a pak muzeum. My jsme byly v nějakým, kde byla spousta ptáků, kamenů a mumií a asi to mělo co dělat se Slovinskem. Nikomu se to moc nelíbilo, ale paním učitelkám ano (jakože nám :) ), protože to bylo velmi pěkně didakticky připraveno.

Kdybych nebyla tak unavená, tak to třeba popíšu detalnějc, ale fakt to nejde. :) Dneska jsme totiž strávily dvě hodiny na imigračním kvůli residence permit a bylo to dost náročný. A teď tu je tak krásně, že asi pudem na procházku. A večer jdem na jazzovej koncert. A potom na Erasmus meeting do Parlament pubu...Ne nenudíme se, to fakt nejde. :)

...to be continued...

Čuz néééé?!

Tak jsme dojely (což je evidentní). A já teď napíšu tenhle první report a do ostatních už se zapojej i holky. ;)

Cesta v pohodě. Myslím, že jsme ji všichni zaspali a v podstatě se probudili až v 9:OO v Ljubljani, což je slušný. Ubytovací kancelář jsme díky GPS našli taky v pohodě. Paní, která nás měla ubytovat, už o něco míň v pohodě, ale povedlo se. A hlavně se povedlo to, že jsme na stejný koleji s Kačou, Šárkou a Stáňou! Tady teda musím zdůraznit, že jsme to opravdu tak chtěly. A veškeré naše budoucí stížnosti a nářky ohledně toho, jak je to tu třeba hrozný, si klidně vyslechněte, ale nelitujte nás, protože jsme si to vybraly a chtěly jsme to tak. Některý lidi tomu tady říkaj vězení. Je to kulatá budova o 4 patrech s pokoji po obvodu, unisex záchodama, unisex umývarkama, unisex koupelnama a s neexistencí kuchyňky. Studenti si tu i přes zákaz dělají ohromný párty s ohromným bordelem na chodbách. Což jsem vyhrála především já, protože můj pokoj se nachází v přízemí hned vedle "recpece", kde nesedí stará a zapšklá kolejbába, ale normální studenti, který teda nějaký kontrolování příchodů fakt neprožívaj a radši si tam udělaj soukromej meeting. Zejtra si du koupit ucpávky do uší. :) Ale zas na druhou stranu....platit jen 60 Euro je nádhera :).

Bára, Ivča a Lucka bydlej ve třetím patře, Šárka, Stáňa a Kača ve čtvrtým. Spolubydlící poznala zatím jenom Lucka. Jmenuje se Jasmína, studuje biologii, zejtra má zkoušku a je prej sympatická. :) Ivčina spolubydlící se jeví, dle nechutného pohozeného prádla na zemi, jako pěkná bordelářka a všechny jsme zvědavý, co to bude zač. Bářina spolubydlící má zaplej notebook na stole, jeden mini na poličce a další ve skříni. Na stole má kalkulačku a papíry popsaný vzorečkama a učebnice s výmluvným názvem "fyzika". To jsme taky zvědavý, co to bude zač. :) A moje spolubydlící tu má uklizeno, velkou papírovou lampu z IKEY, svíčky, fotky a učebnice práva. Takže snad si se všema porozumíme. :)

I přes velkou únavu jsme se už byly podívat dole na kolegy Erasmáky hrající pinec a fotbálek. Vypadalo to slušně, bavila jsem se s Finama a Polákem a spoustou Čechů.