všechno musí jednou skončit
čtvrtek 11. června 2009
...a nám to končí právě teď...
Všechno je sbalený, je toho neuvěřitelná kupa, rodiče skoro připraveni k odjezdu...a my? Já teda ne...Myslím, že mi furt nedochází, že za pár hodin budu doma. Že Ljubljana, Erasmus a Vilharjeva už je takřka minulostí. Že příště budu mluvit anglicky ve středu...na zkoušce z fonetiky a fonologie. Zdá se vám, že jsem zbytečně sentimentální? Tak to jste mě měli vidět ve středu na naší rozlučce, kdy jsem prolila asi tak galon slz.
Všechno je sbalený, je toho neuvěřitelná kupa, rodiče skoro připraveni k odjezdu...a my? Já teda ne...Myslím, že mi furt nedochází, že za pár hodin budu doma. Že Ljubljana, Erasmus a Vilharjeva už je takřka minulostí. Že příště budu mluvit anglicky ve středu...na zkoušce z fonetiky a fonologie. Zdá se vám, že jsem zbytečně sentimentální? Tak to jste mě měli vidět ve středu na naší rozlučce, kdy jsem prolila asi tak galon slz.
Tak teda. ŠŤASTNOU CESTU!
