2. měsíc  

neděle 5. dubna 2009

Ano, ano je to neuvěřitelné, ale je to tak. Už to jsou dva měsíce, co tu trávíme. Takže jsme se nenápadně přehouply do druhé poloviny našeho pobytu a od teď to bude ubíhat ještě rychlejc než doposavad.


Je co rekapitulovat? Je o čem psát? Určitě jo. :) Je přece děsně zajimavý, že Lucka se teď v pátek přestěhovala, ne? :) Nevím, jestli jsem psala, že po Jasmíně se ji tam nastěhovala nějaká Petra, která tam vydržela asi jen 3 dny a pak byla prostě pryč? A my tak měly naprosto dokonalé místo k vzájemnému se scházení. To vše vzalo zasvé, když nám Lucka v pátek napsala, že ji máme pomoct se jít stěhovat. Na pokoj ji totiž přidělili turkyni. Ale turkyně nechtěla bejt s Luckou, chtěla bejt s jinou turkyní. A Lucka nechtěla bejt s turkyní, chtěla slovinku, která bude jezdit na víkendy domů. Takže si vyměnily s druhou turkyní pokoj, Lucka si dala věci o dvoje dveře dál a čeká, kdy jí do pokoje strčí hlavu nějaká nádhera, která bude asi hodně překvapená, že tam má spolubydlící. :D
Nebo co taková Ivča, který se včera odstěhovala jedna z jejích dvou spolubydlících....kterou nikdy předtím neviděla (ta druhá už tam prej taky tři tejdny nespala). :)
Máme to tu prostě pestrý. :)
A nejpestřejší to minulej měsíc bylo hodněkrát. Na pomyslném vrcholu se určitě umístila návštěva z Čech, bramboráková party a fotbal v Mariboru. Doufám, že v tomto duchu budeme pokračovat i nadále...zatím to tak vypadá.

Protože se mi žádná rekapitulace psát nechce :), myslím, že je načase vám opět přiblížit některá fakta našeho života tady. Jako nejvhodnější téma se mi momentálně zdá JÍDLO. O tom, že nakupovat v € je drahý se asi moc rozepisovat nebudu...i když...stále znova a znova mě překvapuje, když dělám běžnej nákup (pečivo, zelenina, mléčný výrobky...) a stojí mě to třeba 10€. A dělat takovej nákup 2x tejdně je náročný jak finančně, tak psychicky. Proto jsme všichni Erasmus (i ti, co doma normálně platí € ) nadšení z místního vysokoškolského systému stravování. Jede se tu totiž na bony. Na každej měsíc máme možnost si koupit tolik bonů, kolik je pracovních dnů. A vzhledem k tomu, že bon platí do takřka každý restaurace, fast foodu nebo menzy ve městě a je + - o 50% levnější než je normální cena jídla...dost se to vyplatí. Ale to není zdaleka vše. Místní vláda si je asi dobře vědoma toho, že student toho spráská hromadu a potřebuje spoustu energie na učení...a proto vás v žádný restaurci neodbydou pouhým hlavním jídlem. Studentské menu většinou obsahuje několik částí. Nejobvyklejší je menu složené z polívky, hlavního jídla, salátu (kterej si v hodně restauracích můžete namíchat sami u salátovýho baru), dezertu (ovoce) a pití (vody). A to mi věřte, že najíst se v Mekáči za 2,30 € je za normálních okolností nemožný...ale s bonem? V pohodě. Nebo naše oblíbená Šanghaj? Pro studenty samoobsluha? Nabrat si ue švédskýho stolu co chci, kolik chci a kolikrát chci? Žádnej problém. :) Malá nevýhoda je, že když si bony kupujete musíte přesně říct do jakýho stravovacího zařízení ho chcete...což je hlavně ze začátku celkem problém, když nevíte, kde dobře vařej a tipovat z dvouset položkový nabídky je celkem risk. Ale my už jsme v za vodou. :) My na náš Slorest, Šumi, La Storii, Foculus, Mekáč, Šanghaj, Fresco, Emonskou Klet, Tvojich 5 minut a Halo Katru (poslední dvě hodláme vyzkoušet tento tejden....ale všichni jsou z toho tak nadšený, že to nemůže bejt špatný :) ) nedáme dopustit. ;)



Olalá...zejtra nám začíná praxe a všechny se moc těšíme, až uvidíme jak to chodí jinde. Určitě budem informovat...
Pěkné jaro vám i nám přeji. ;)

AddThis Social Bookmark Button


2 komentářů: to “ 2. měsíc

  © Blogger template Brooklyn by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP