Jak tu budeme prát, byla otázka, která mě před příjezdem sem hodně zajímala. Obeznámena se situací na českejch kolejích.....dobře brněnskejch...tak jo, se zkušeností z Komárova, kdy se široko daleko nevyskytuje žádná pračka, jsem se i trošku bála. Ale to bylo zbytečný! Na Vilharjevě možná nemáme kuchyňky, ale pračky máme dokonce dvě. A to byla dobrá zpráva. Nicméně vyprat si, není ani přesto jednoduchý. My jsme se o to snažily tento tejden hodněkrát. Klasicky jsme se napsaly na seznam ve 4. patře, nepředpokládaje nic špatnýho. Chyba. Klíč od pračky se už dýl jak tejden pohřešuje. A ani naštvanej vzkaz to nijak nezměnil. Začaly jsme se tedy smiřovat s tím, že budem chodit nahý, protože dostat se k pračce v 1. patře je ještě horší, protože tady ani žádnej seznam není a klíč si prostě musíte najít. Ale stal se zázrak. Jdu si takhle ze sprchy a tam kluk pere. Tak se zeptám, kdy asi tak dopere a kdo má po něm klíč. Řek, že dopere za deset minut a klíč po něm nikdo nemá. NEUVĚŘITELNÝ!!!! A tak jsme dneska praly. Od deseti hodin do půlnoci jsme vypraly 7 várek. A ta kupa se moc nezmenšila, takže zejtra to vidíme na podobný počet...blbý jen je, že musíme do školy...a že na nás za chvíli ten klíč začou vymáhat ostatní. Ale co. Teď pereme MY!!!